Scroll to top

LÉČBA ANGÍNY
ANTIBIOTIKY

Antibiotika jsou v případě prokázaného streptokoka nesporně stále lékem, který volí většina lékařů a tím pádem i pacientů. Bohužel rezistence streptokoka na antibiotika stále roste a lidstvo se tak začíná potýkat s fenoménem opakujících se akutních a chronických angín.

LÉČBA ANGÍNY ANTIBIOTIKY

Nejúčinnějším antibiotikem na streptokokovou angínu je Penicilin V resp. Erythromycin u pacientů s alergií na penicilin. Antibiotika většinou začnou účinkovat do 24 hodin. Pokud pacient bere antibiotika, pak je důležité je brát ve stanovených intervalech a využívat celou předepsanou dávku až do konce léčby, abychom zabránili návratu bakterie, nebo jejímu rozmnožení.

Léčba angíny antibiotiky je bezesporu nejčastějším způsobem léčby, většinou dobře účinným, ale majícím NĚKOLIK ÚSKALÍ:

1. Pokud je angína způsobena virem a nikoli bakterií, pak jsou antibiotika neúčinná, jejich nasazení může bohužel jen zbytečně oslabit naší imunitu a celou léčbu zkomplikovat. Jedinou naší zbraní proti virům je totiž právě náš imunitní systém, proto je nezbytně nutná správná diagnóza a zjištění původce nemoci. Je-li původcem vir, je nežádoucí oslabovat imunitu antibiotiky, naopak se musíme snažit imunitu podpořit a léčba virové angíny tak spočívá především v dostatečném přísunu vitamínů, odpočinku, přiměřené kontrole horečky (tedy jen v případě, je-li to nutné, protože horečka sama o sobě je jedním z důležitých nástrojů našeho imunitního systému), pití dostatečného množství tekutin, atd.

2. Pokud je angína způsobena bakterií, která je resistentní vůči léčbě antibiotiky. Resistence bakterií se bohužel v posledních letech začíná dramaticky zvyšovat (viz. Zpráva Světové zdravotnické organizace) a týká se to i rezistence streptokoka. Tento fakt výrazně komplikuje léčbu angíny antibiotiky. Je-li totiž léčba angíny antibiotiky neúspěšná a streptokok ji přežije, tak se angína i přes zdánlivé vyléčení velice rychle vrátí a antibiotiky oslabená imunita má u opakované angíny podstatně menší sílu s bakteriemi úspěšně bojovat. Pacient se pak většinou dostává do začarovaného kruhu opakovaných neúspěšných pokusů o vyléčení antibiotiky. Je velmi těžké z tohoto kruhu vystoupit a nezřídka bývá řešením vytržení krčních mandlí, tzv. tonzilektomie, která je ale z komplexního pohledu medicíny 21. století poměrně sporným zákrokem.

Rezistence bakterií u angíny většinou neznamená, že by antibiotika vůbec neúčinkovala. Spíše je běžné, že antibiotika náš stav poměrně rychle zlepší a bakterie výrazně potlačí. Problém, ale je, že je nedokážou 100% zabít, bakterie pak zůstávají v našem těle a při nejbližší možné příležitosti, zpravidla už za několik dnů či týdnů po dobrání antibiotik způsobí novou akutní angínu.

Také podle vyjádření Státního zdravotního ústavu ČR je z celé řady uvažovaných faktorů, jako jsou nedostatečná dávka nebo doba podání antibiotik, lokální faktory v postižené tkáni, přežívání streptokoků v postižené tkáni, buňkách nebo kryptách mandlí, vnímavosti jedince, apod., nejvýznamnějším fenoménem perzistence nepatrného počtu buněk v klidovém stádiu dělení. Proto může kontrolní vyšetření po ukončené léčbě v cca 5% případů ukázat přítomnost streptokoka stejného typu. Obvykle nelze rozlišit, jde-li o reinfekci nebo o přežití původního kmene. Pokud došlo k opakovanému onemocnění s novou přítomností streptokoků a je zvláštní důvod k novému pokusu o eradikaci, je doporučeno opakované podání penicilinu. Pokud streptokoky "přežijí" i druhá antibiotika, je dle zkušeností pouze malá naděje na úspěch, pokud by byla podána třetí antibiotika. Zároveň je pravděpodobné, že od počátku šlo o nosiče a onemocnění vyvolané jiným patogenem. Ale i v případě, že původní onemocnění bylo streptokokové, pak po dvou léčebných pokusech ustoupilo již podstatně riziko vzniku pozdních následků i nakažlivosti pro okolí natolik, že již není důvod k dalšímu zásahu.

Mimo toto selhání eradikace streptokoků má však podání antibiotik pro jedince i závažná rizika, tj. eliminaci běžné orální mikroflóry, která zahrnuje celou řadu bakteriálních rodů a druhů produkujících substance a obsahujících struktury ochraňující před uchycením kmene na sliznici, což je první krok umožňující navázat dalším fázím rozvoje nemoci.

V případě opakujících se akutních nebo chronických angín nám ošetřující lékař s největší pravděpodobností dříve či později doporučí již zmíněnou tonzilektomii (vytržení krčních mandlí). Je ale potřeba vzít na vědomí, že i krční mandle mají svou významnou funkci a než dovolíme jejich vytržení, které je nevratné, stojí za to, pokusit se je zachránit všemi dostupnými prostředky.

 

Nejnovější zkušenosti pacientů

×Tato stránka v rámci poskytování služeb využívá cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.