ZPRÁVA WHO
O NEBEZPEČNĚ SE ZVYŠUJÍCÍ
ODOLNOSTI BAKTERIÍ
NA ANTIBIOTIKA

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace přestávají při léčbě bakteriálních infekcí zabírat i ta nejsilnější antibiotika, která jsou považována za volbu poslední záchrany. To by mohlo po mnoha desítkách let brzy vést mimo jiné až k tomu, že se některé nemoci stanou opět smrtelnými.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům už dnes nepočítáme v jednotkách procent, jako například ještě v osmdesátých letech minulého století, ale v desítkách procent! Nejnovější závěry WHO vycházejí z rozsáhlých dat z více než sto zemí a jsou skutečně varující. U některých nemocí už rezistence dosahuje více než padesáti procent a stávají se tak jen velmi těžko léčitelné. 

Tuto skutečnost potvrzuje i Jennifer Cohnová z Lékařů bez hranic, která je přesvědčená o tom, že je nezbytně nutné zavést do praxe globální plán racionalizace užívání antibiotik. "Ať už se podíváme do jakékoliv naší lékařské mise, vidíme neuvěřitelná čísla, co se týče rezistence na antibiotika ... Bez podrobných informací si lokální lékaři nedokáží představit skutečnou podstatu problému a nemohou správně léčit", myslí si Cohnová.

Velmi vážná situace je bohužel i v rozvinutých zemích, kde se děje obrovské nadužívání antibiotik a právě to pak ještě více akceleruje schopnosti bakterií být vůči antibiotikům imunní. Celá situace je velmi znepokojivá a je podceňována nejen pacienty, ale i lékaři, kteří často předepisují antibiotika úplně zbytečně, "pro jistotu" nebo předepíší antibiotika, aniž by měli laboratorně podloženu citlivost na předepsaný druh antibiotik. To pak často vede k tomu, že první antibiotika nejsou účinná a lékař předepíše další. Tímto způsobem jsou bakterie de facto trénovány na přežití, přesně v duchu hesla "co tě nezabije, to tě posílí".

WHO bije na poplach a nezbývá než doufat, že nebude pozdě podniknout kroky ke zvrácení celé situace. Bude bezpodmínečně nutné předepisovat antibiotika jen v nezbytně nutné míře a cíleně, nikoliv metodou „pokus, omyl“. Celou věc jistě nezlehčuje ani nadužívání či dokonce preventivní užívání antibiotik v živočišné výrobě. Zvířata jsou dnes doslova krmena antibiotiky, což znamená další zvyšování rezistence bakterií, které se pod slabou, ale trvalou expozicí učí s antibiotiky koexistovat, aniž by to pro ně bylo smrtelné.

Další špatná zpráva přichází bohužel z laboratoří, když vědci dodali poslední opravdu nový druh antibiotik v osmdesátých letech minulého století a od té doby se jedná jen o variace, které nejsou pro bakterie příliš velkou překážkou, variace, které v delším časovém horizontu paradoxně mohou bakterie opět jen posílit v jejich rezistenci. 

Pokud nezačneme okamžitě jednat a to v globálním měřítku, tj. na celé planetě, pak se může většina z nás dožít neuvěřitelně trpkého návratu o 100 let zpět, kdy se stanou některé dnes bezproblémové nemoci opět smrtelné, jako tomu bylo v době našich prababiček. Už dnes je nebývale těžké najít správné antibiotikum např. na kapavku či zápaly plic. Může však být ještě hůř a to nejen z hlediska rozšiřujícího se portfolia nemocí, na které bude stále těžší najít vhodná antibiotika, ale i z hlediska stále se zvyšující rezistence i na ta nejsilnější antibiotika. Už v blízké budoucnosti tak můžeme čelit podobné situaci, jako v případě rozšíření AIDS v osmdesátých letech, ale může být ještě hůř, když se může stát celkem běžné, že pacient zemře na pooperační infekce resp. jiné infekce, které jsou dnes zcela běžně léčeny antibiotiky.

Celou zprávu Světové zdravotnické organizace na toto téma, i když bohužel ne v češtině, si můžete přečíst zde.