Příznaky a druhy Angíny

Angína neboli tonzilitida či také zánět mandlí je infekce buď virového, nebo bakteriálního původu, která vyústí v zánět krčních mandlí a hrdla. Mandle postižené angínou ztrácí svoji schopnost bojovat s infekcí a naopak se mohou stát rizikem a zdrojem infekce.
Virových i bakteriálních příčin může být mnoho, ale tou nejčastější příčinou pro vznik angíny je zákeřná bakterie zvaná streptokok pyogenes. Inkubační doba angíny od momentu kdy jsme byli vystaveni nákaze až po úplné vypuknutí choroby jsou 2-4 dny. V některých případech i méně.

Příznaky angíny jsou HOREČKA, únava, bolest hlavy, bolest svalů ale především bolest v krku, OTOK MANDLÍ a s tím související OBTÍŽNÉ POLYKÁNÍ až nemožnost polknout tuhou stravu, chrapot, kašel, případně i bolest v uších. Může se objevit i nevolnost spojená se zvracením. Taktéž se mohou projevit příznaky jako ucpání nosu, nosní výtok, zvětšené a bolestivé mízní uzliny, oteklé žlázy v přední části krku. Hrdlo a mandle při angíně bývají zarudlé, na mandlích často bývají hnisavé čepy – bílé povlaky resp. bílé skvrny.
teplota se výjimečně dostavit vůbec nemusí nebo se naopak může objevit dříve, než dojde k bolestem v krku a těžkostem s polykáním.

Při angíně, zejména té neléčené se mohou vyskytnout komplikace. Při rozsáhlých hnisavých angínách může někdy dojít až k riziku dušení spojeného většinou s přestupem hnisavého zánětu do hlubších tkání hltanu pod krční mandli a vytvoření tzv. abscesu (hnisavého ložiska). Absces je dutina vyplněná hnisem a tato komplikace je provázená silnými bolestmi a otokem většinou jedné strany hrdla a podčelistní krajiny.
Odtud se může zánět dále šířit prakticky kamkoliv. V případě této komplikace je nutné ložisko chirurgicky otevřít a vyčistit. Další, byť vzácnou, komplikací streptokokové angíny může být náhlé postižení ledvin. Vyskytuje se 7 – 14 dní po odeznění krčních projevů nemoci. Velmi ojediněle se může vyskytnout dokonce revmatická horečka (autoimunitní nemoc) – onemocnění postihující srdce a klouby. Chce-li pacient riziko těchto sterilních následků streptokokové infekce minimalizovat, resp. zvýšit šanci na včasné odhalení, může požádat lékaře o kontrolu moči a krve po prodělané angíně.

Slovo angína znamená v překladu svíravou bolest (z latinského angere – svírat). Klasická krční angína je velmi časté infekční onemocnění u dětí i dospělých, i když občas bývá mylně zaměňována s chřipkou. Angína sice může být způsobena viry stejně jako chřipka, ale znamená vždy hnisavé onemocnění krčních mandlí. U pacienta, který krční mandle nemá, mluvíme v případě zánětlivého onemocnění v oblasti hrdla o tzv. laringitidě.

Z hlediska původce tedy můžeme angíny rozdělit na angíny původu -

- bakteriálního (nejčastěji způsobené streptokoky)
- virového (způsobené například viry jako je epstein-barr, chřipkový vir, herpes simplex a jinými)
- mykotického, tedy způsobeného mykózou resp. organismy, které se svými vlastnostmi blíží rostlinám a bakteriím, ale jedná se o plísně nebo houbové infekce.

Nejčastějším původcem klasické krční anginy jsou bakterie streptokok pyogenes (streptococcus pyogenes), které uvolňují do krve toxin zodpovědný za doprovodné příznaky. Obzvláště u dětí je těmito příznaky spálová vyřážka, tzv. spála. V tomto případě tedy mluvíme o SPÁLOVÉ ANGÍNĚ.

Z hlediska příznaků a četnosti můžeme také mluvit o třech druzích angíny – akutní angína nebo opakující se akutní angína nebo chronická angína.

- AKUTNÍ ANGÍNA: má rychlý nástup s jednoduše poznatelnými znaky, jako například horečka, silná bolest v krku, problémy s polykáním, bolest hlavy, malátnost a nejčastěji je způsobena bakterií streptokoku.

- OPAKUJÍCÍ SE AKUTNÍ ANGÍNA: je vracející se angína několikrát v jednom roce. Zprvu angína reaguje na léčbu antibiotiky, ale později se začne pravidelně vracet.

- CHRONICKÁ ANGÍNA: má kolísavé příznaky, které trvají delší dobu, infekce ani při léčbě neodchází a lidé se po celou dobu cítí unavení a nemocní.

Chronická angína je velmi běžná u dětí a mládeže do 15let. Je to tím, že se v pozdějším věku mandle zmenšují, tělo má již dobře vyvinuté i jiné způsoby boje s infekcemi a mandle nejsou tolik zatěžovány jako v mládí. Další důvod je, že jsou dospělí obvykle méně vystavovány patogenům (částicím, způsobujícím nemoci) než děti, které jsou často ve velmi těsném kontaktu ve školách a jiných dětských kolektivech.

Angína se přenáší od nakažených lidí kýcháním, kašláním a vydechováním malých infikovaných kapiček, které nás při jejich vdechnutí mohou nakazit. Také je možné nakazit se při kontaktu s patogeny (částicemi zaviňující onemocnění), které se zachytily na předmětech, které později přijdou do kontaktu s našimi těly (ústy, nosem, očima či jinou sliznicí). Mezi 2.-5. dnem od takového kontaktu s nákazou se dostaví příznaky. Pokud nakažená osoba začne léčbu antibiotiky, většinou přestává být nakažlivou za 24-48 hodin od zahájení užívání antibiotik. Na druhou stranu, pokud se osoba antibiotiky neléčí, může být přenašečem angíny až po dobu dvou týdnů.

Nejlepší prevencí angíny je zdravé stravování, fyzická aktivita, kontrola stresu a v neposlední řadě vysoká osobní hygiena. Především pak ústní hygiena jako je pravidelné čištění zubů, ale i používání mezizubních kartáčků a okamžitá desinfekce mandlí a hrtanu při každém, byť nepatrném, pocitu „škrábání v krku“.

Za tímto účelem doporučujeme STREPTOkill, který je navíc z přírodních zdrojů a nevzniká na něj rezistence, takže ho lze užívat bez obav při jakémkoliv nepatřičném pocitu v hrdle. Dále doporučujeme pravidelné mytí rukou, které chrání nejen Vás, ale navíc Vaše okolí před přenášením bakterií či virů.
Je také rozumné, omezit kontakt s nakaženými osobami, které doposud nezačali svoji léčbu.